Čeští vystěhovalci
Sepsal
Ferdinand Schulz.
Matice lidu ročníku X. číslo 6
(Běžné číslo 60.)
V PRAZE.
Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých.
1876
Ukázka z jedné stránky:
Když po zahynutí krále Ludvíka v bitvě proti
Turkům u Moháče (29. srpna 1526) nadešla v ce-
chách volba nového panovníka, národ náš rozdělo-
val se ve tři společnosti náboženské. Byliť zde
utrakvisté (podobojí), kteří se považovali za přímé
potomky husitův; katolíci, kteří zůstávali věrni
církvi papežské, a bratří čeští, jichžto snaze po
dokonalosti křesťanského života nepostačily ani
opravy, obsažené v kompaktátech. Proti bratřím
byli podobojí s katolíky v dobrém srozumění, jedni
i druzí považujíce je za náboženskou společnost,
která nemá v Čechách žádného zákonitého uznání,
žádného oprávněného života. A přece bratří ne-
toliko byli nejmravnější, nejzachovalejší část ná-
roda, nejlepší křesťané a nejlepší Čechové, nýbrž
měli rozsáhlé kraje v Čechách severovýchodních,
jihozápadních a severozápadních: královéhradecký,
pardubický, jičínský, mladoboleslavský, písecky,
žatecký, téměř úplně ve svém držení a po celé
zemi velmi četné přívržence, počítajíce více než
500 sborův.
Vzhledem k nepopiratelné mravní převaze i
ke zjevné číselné síle bratří bylo pak osudným
opatřením, že při volbě nového krále nedbali jejich
přítomnosti ani utrakvisté ani katolíci. Za dvacet
let pošly z toho skutku těžké, osudné následky"
Knihu najdete zde >>>
Žádné komentáře:
Okomentovat