Jaké další skvosty nám může poskytnout státní okresní archiv při hledání předků

V současné době již jen můžeme čekat až bude zahájena digitalizace sčítacích archů, ale to neznamená, že bychom v okresních archivech nenašli další podklady k hledání historie našich předků. Pokud se nespokojíme jen se suchým výčtem jednotlivých osob v rodokmenu, ale budeme chtít toho co nejvíc získat z jejich historie máme zde další možnosti než matriční záznamy o narození, sňatcích a úmrtích.

Například na farách můžeme získat informace z farních kronik (možnost fara od fary a po současném vracení církevního majetku nejsou tyto knihy ani v SOkA, ale na jedné "hromadě" v Rajhradě a bude otázka kdy to roztřídí a zpřístupní). Na farách se dají také najít zápisy o Ohláškách budoucích oddaných.

Okresní archiv může mít ve svých sbírkách i tyto knihy:

• knihy velkých městských domů
• knihy malých domů
• knihy masných krámů
• knihy mlýnů
• knihy svobodných domů
• knihy zahrad

Mohou zde být i další materiály spojené s cechy a řemesly na území obcí. Možná by se dali nalézt i nějaké materiály z místních panství. 

V okresních archivech se nachází i materiály okresních soudů a tak by se zde dali dají i věci jako:

• Trestní spisy
• Přestupkové spisy
• Pozůstalostní řízení
• Řízení o určení otcovství
• Řízení o stanovení výživného
• a podobně.

Samozřejmě nemůžeme očekávat, že se vše dochovalo, ale zkusit to můžeme. Soudy do roku 1949 měli na starost i evidenci nemovitostí. Současná situace je komplikovaná, knihy (dalo by se říci index nebo rejstřík) jsou dnes na Katastrálním úřadě, ale starší podklady v archivu. aby jste něco našli musíte nejdříve vyzvednout co hledat u katastru (to stojí peníze (viz. aktuální ceník) a pak to teprve můžete najít v archivu. Ale pokud si to na katastru za úplatu necháte vystavit neznamená to, že to v archivu najdete i s tím musíte počítat.

Dále se zde nachází materiály okresních úřadů (za Rakouska byli tzv. okresy politické a ty se dělili zpravidla na 3 soudní okresy (mohli být i 2 nebo 4). Dnes se mohou například tyto okresy pod jiným správním rozdělením. Například Politický okres Hodonín se děli na soudní okres Břeclav, Hodonín a Strážnice. Později to byl okres Břeclav, Hodonín a Veselí nad Moravou a tak dále. Například Moravský okres Dačice po státoprávní úpravě v r. 1956 připadl pod nově vzniklý okres Jindřichů Hradec a tím i pod Jihočeský kraj místo pod Moravský okres Třebíč nebo Znojmo. Proto je potřeba se v archivu předem dotázat zda do jejich fondu patří nebo nepatří dokumenty daných obcí nebo jiných struktur (například v Hodoníně nebylo možno vytvořit některé cechy a proto byli hodonínští členy cechů například ve Strážnici nebo Uherském  Hradišti)

Státní úřady nebo obce vedli mimo jiné i:

• seznamy vydaných cestovních dokladů / pasů
• vystěhovalecké dokumenty
• seznamy branců
• seznamy domobrany (záložáků)
• seznamy odvedenců
• další materiály spojené se státní správou a daným obdobím (v průběhu let se tyto dokumenty a povinnosti měnili)

Například v Třeboňském archivu můžeme již nyní nalézt digitalizované i kroniky dalších spolků a organizací. Bohaté bývají například materiály o hasičích, Sokolech, Orlech, Skautech, Baráčnících a dalších. 

Index je vytvořen vždy pro každého autora, který dokumenty vytvořil a ze zákona do archivu uložil:

• obec
• škola
• okresní soud
• okresní úřad

Samozřejmě je potřeba vycházet z litery zákona a uvědomit si, že pro zpřístupnění různých archiválií platí různé časové limity. Obecně co je v archivu pod 40 let není pro badatele přístupné. U dalších archiválií to může být jiné, například o matrikách dle zákona o matrikách. Proto je potřeba s tím také počítat.