Co můžeme získat ze státních okresních archívů pro svůj výzkum genealogie

Já bych neřekl, na jakém tématu, ale kolik je člověk ochoten, ale hlavně schopen v archivu strávit. Lépe řečeno v jeho badatelově. Já osobně jsem chodil do SOkA Hodonín v úterý a čtvrtek pod dobu bezmála ¾ roku. Za to dobu jsem prošel dokumentaci mých obcí odkud pocházejí moji předkové. Vyhledal jsem tam v podstatě, co se dalo z dokumentace každé obce. Ovšem je rozdíl, co se pro danou obec dochovalo. Například pro Čejkovice toho bylo hodně a pro některé obce téměř nic.

 

Tady jsou některé dokumenty, co jsem si nafotil (částečně)

• ·         Domobrana po ročnících (Čejkovice)
• ·         Seznam dlužníků 1794 Čejkovice
• ·         Seznam majitelů hovězího dobytka k roku 1889
• ·         Seznam majitelů pozemku 2. pol. 19. stol. Čejkovice
• ·         Seznam osob zařazených roku 1888 do vojenské povinnosti
• ·         Seznam vydaných Domovských listů. Pracovních knížek a Čeledních knížek.
• ·         Čejkovice školní kronika Čejkovice
• ·         Školní matriky
• ·         Urbář. Čejkovice 1622–1744. Část, protože je poškozena, (barva)
• ·         Výpis pozemků Čejkovice
• ·         Sčítací operáty (jen z mého rodokmenu, hlavně vývod)

 

Mnohdy jsem v podstatě jen fotil dokumenty, tak, že jsem procházel stohy dokumentů a jak jsem narazil na rodinu, tak jsem fotil.

Až doma jsem se snažil dokumenty doladit, vyříznout, a nakonec pořádně prostudovat. Po prostudování jsem dané dokumenty zařadil do svého systému v PC, a nakonec jsem dokumenty přiradil k jednotlivým lidem. A to zpracování trvalo další cca rok. Protože jsem nafotil cca 2.500 dokumentů, a to něco potrvá. S bleskem ty staré dokumenty fotit nejde, nehledě po celou dobu fotit s bleskem ve studovně by vás asi ostatní brzo vynesli v zubech ven.

Pak jsem ještě dále navštívil archiv a například jsem si přinesl záznam o evidenci motorových vozidel z období první republiky.

 Samozřejmě jsem si psal s několika dalšími SOkA a někde jsem i získal další dokumenty. Ale problém je tam v tom, že člověk ani mnohdy neví co tam hledat.

 Při návštěvách archivu jsem se také zajímal, zda tam někdo nepátrá v těch samých obcích jako já. A díky tomu jsem se dostal k několika nafoceným dokumentům od dalších návštěvníků, které mě přispěly do má sbírky pro obce, pro které jsem sháněl dokumenty.

 Již delší dobu (mohu se vymluvit na covid) se chystám na větší počet návštěv SOkA za účelem projít soudní spisy ohledně soudních rozhodnutí o pozůstalostním řízení. Toto by samozřejmě rozšířilo mé znalosti o rodinných poměrech.

 Tak toto bylo tak trochu o tom, jak jsem procházel archívy.

 Přeji vám hodně úspěchů v hledání v archívech.

Státní okresní archiv Přerov vydal nový Sborník 29 / 2021.

 Na Instagramu zveřejnil "zemskyarchivvopave":

Státní okresní archiv Přerov vydal nový Sborník 29 / 2021. Více informací a elektronickou verzi sborníku naleznete zde: https://www.archives.cz/web/soka/prerov/publikace/#sborn-k-soka-p-erov-2021

#prerov #archiv #sbornik

Jaké další skvosty nám může poskytnout státní okresní archiv při hledání předků

V současné době již jen můžeme čekat až bude zahájena digitalizace sčítacích archů, ale to neznamená, že bychom v okresních archivech nenašli další podklady k hledání historie našich předků. Pokud se nespokojíme jen se suchým výčtem jednotlivých osob v rodokmenu, ale budeme chtít toho co nejvíc získat z jejich historie máme zde další možnosti než matriční záznamy o narození, sňatcích a úmrtích.

Například na farách můžeme získat informace z farních kronik (možnost fara od fary a po současném vracení církevního majetku nejsou tyto knihy ani v SOkA, ale na jedné "hromadě" v Rajhradě a bude otázka kdy to roztřídí a zpřístupní). Na farách se dají také najít zápisy o Ohláškách budoucích oddaných.

Okresní archiv může mít ve svých sbírkách i tyto knihy:

• knihy velkých městských domů
• knihy malých domů
• knihy masných krámů
• knihy mlýnů
• knihy svobodných domů
• knihy zahrad

Mohou zde být i další materiály spojené s cechy a řemesly na území obcí. Možná by se dali nalézt i nějaké materiály z místních panství. 

V okresních archivech se nachází i materiály okresních soudů a tak by se zde dali dají i věci jako:

• Trestní spisy
• Přestupkové spisy
• Pozůstalostní řízení
• Řízení o určení otcovství
• Řízení o stanovení výživného
• a podobně.

Samozřejmě nemůžeme očekávat, že se vše dochovalo, ale zkusit to můžeme. Soudy do roku 1949 měli na starost i evidenci nemovitostí. Současná situace je komplikovaná, knihy (dalo by se říci index nebo rejstřík) jsou dnes na Katastrálním úřadě, ale starší podklady v archivu. aby jste něco našli musíte nejdříve vyzvednout co hledat u katastru (to stojí peníze (viz. aktuální ceník) a pak to teprve můžete najít v archivu. Ale pokud si to na katastru za úplatu necháte vystavit neznamená to, že to v archivu najdete i s tím musíte počítat.

Dále se zde nachází materiály okresních úřadů (za Rakouska byli tzv. okresy politické a ty se dělili zpravidla na 3 soudní okresy (mohli být i 2 nebo 4). Dnes se mohou například tyto okresy pod jiným správním rozdělením. Například Politický okres Hodonín se děli na soudní okres Břeclav, Hodonín a Strážnice. Později to byl okres Břeclav, Hodonín a Veselí nad Moravou a tak dále. Například Moravský okres Dačice po státoprávní úpravě v r. 1956 připadl pod nově vzniklý okres Jindřichů Hradec a tím i pod Jihočeský kraj místo pod Moravský okres Třebíč nebo Znojmo. Proto je potřeba se v archivu předem dotázat zda do jejich fondu patří nebo nepatří dokumenty daných obcí nebo jiných struktur (například v Hodoníně nebylo možno vytvořit některé cechy a proto byli hodonínští členy cechů například ve Strážnici nebo Uherském  Hradišti)

Státní úřady nebo obce vedli mimo jiné i:

• seznamy vydaných cestovních dokladů / pasů
• vystěhovalecké dokumenty
• seznamy branců
• seznamy domobrany (záložáků)
• seznamy odvedenců
• další materiály spojené se státní správou a daným obdobím (v průběhu let se tyto dokumenty a povinnosti měnili)

Například v Třeboňském archivu můžeme již nyní nalézt digitalizované i kroniky dalších spolků a organizací. Bohaté bývají například materiály o hasičích, Sokolech, Orlech, Skautech, Baráčnících a dalších. 

Index je vytvořen vždy pro každého autora, který dokumenty vytvořil a ze zákona do archivu uložil:

• obec
• škola
• okresní soud
• okresní úřad

Samozřejmě je potřeba vycházet z litery zákona a uvědomit si, že pro zpřístupnění různých archiválií platí různé časové limity. Obecně co je v archivu pod 40 let není pro badatele přístupné. U dalších archiválií to může být jiné, například o matrikách dle zákona o matrikách. Proto je potřeba s tím také počítat.